Tady se mi skýtá otázka: Kolik člověk reálně potřebuje peněz? Dobře, pro své základní potřeby utratím xy, a to je fixní částka, pod kterou nemohu jít. Ale vnímám potěšení a úsporu jako dvě variabilní, které v součtu musí doplnit 100% dohromady s potřebou, která je fixní. Odvozeně, jaktože mně stačí daleko méně prostředků pro to, abych uspokojil svoje potěšení na stejnou úroveň jak někdo jiný, kterého to stojí daleko více? Co dělám jinak?
Možná to je dané genetikou, možná je to výchovou a možná je to vzděláním. Možná je to mix těchto tří. A nebo je to možná něco úplně jiného. Jen mi přijde zajímavé, že moje "cena" potěšení je daleko nižší než někoho jiného, i když jsme na konci měsíce spokojeni stejně.